This HTML5 document contains 861 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-lahttp://la.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mrhttp://mr.dbpedia.org/resource/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
n62http://mn.dbpedia.org/resource/
n132http://azb.dbpedia.org/resource/
n125http://dbpedia.org/resource/Wikisource:
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
n51http://jv.dbpedia.org/resource/
n97http://ia.dbpedia.org/resource/
n136http://mzn.dbpedia.org/resource/
n120http://pa.dbpedia.org/resource/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
n61http://new.dbpedia.org/resource/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
n74https://global.dbpedia.org/id/
dbpedia-fyhttp://fy.dbpedia.org/resource/
n131http://my.dbpedia.org/resource/
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
dbphttp://dbpedia.org/property/
n109http://arz.dbpedia.org/resource/
n12http://personal.lse.ac.uk/kanazawa/pdfs/
n113http://uz.dbpedia.org/resource/
n15http://te.dbpedia.org/resource/
n117http://ta.dbpedia.org/resource/
n70http://ur.dbpedia.org/resource/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nnhttp://nn.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pnbhttp://pnb.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbpedia-azhttp://az.dbpedia.org/resource/
dbpedia-gahttp://ga.dbpedia.org/resource/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
n45http://ml.dbpedia.org/resource/
n67http://tl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-hrhttp://hr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-anhttp://an.dbpedia.org/resource/
dbpedia-thhttp://th.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ishttp://is.dbpedia.org/resource/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dbpedia-iohttp://io.dbpedia.org/resource/
skoshttp://www.w3.org/2004/02/skos/core#
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
n28http://scn.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dahttp://da.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kahttp://ka.dbpedia.org/resource/
n93http://lv.dbpedia.org/resource/
n72http://ast.dbpedia.org/resource/
n16http://www.polyarchy.org/essays/english/
dbpedia-glhttp://gl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-lbhttp://lb.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mshttp://ms.dbpedia.org/resource/
dbpedia-gdhttp://gd.dbpedia.org/resource/
n64http://hy.dbpedia.org/resource/
n88http://yi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-huhttp://hu.dbpedia.org/resource/
n26http://tg.dbpedia.org/resource/
dbpedia-lmohttp://lmo.dbpedia.org/resource/
n115http://hi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-hehttp://he.dbpedia.org/resource/
n23http://sah.dbpedia.org/resource/
n49http://ceb.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
n85http://greatergood.berkeley.edu/images/uploads/
dbpedia-sqhttp://sq.dbpedia.org/resource/
n42http://li.dbpedia.org/resource/
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-behttp://be.dbpedia.org/resource/
n63http://ba.dbpedia.org/resource/
n124http://dbpedia.org/resource/Wikt:
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
n119http://d-nb.info/gnd/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
n130http://vec.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kkhttp://kk.dbpedia.org/resource/
n29https://www.britannica.com/topic/
dbpedia-warhttp://war.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
n75http://lt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-shhttp://sh.dbpedia.org/resource/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
dbpedia-cyhttp://cy.dbpedia.org/resource/
n95http://zbw.eu/stw/descriptor/
n11https://archive.org/details/
n38http://sco.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ochttp://oc.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
n84http://ce.dbpedia.org/resource/
n40http://ckb.dbpedia.org/resource/
n123http://min.dbpedia.org/resource/
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
dbpedia-swhttp://sw.dbpedia.org/resource/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
n56http://gu.dbpedia.org/resource/
dbpedia-afhttp://af.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-simplehttp://simple.dbpedia.org/resource/
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
n73http://zbw.eu/stw/mapping/dbpedia/
n83http://bs.dbpedia.org/resource/
n82http://tt.dbpedia.org/resource/
n53http://ne.dbpedia.org/resource/
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
n20https://web.archive.org/web/20131002050329/http:/mason.gmu.edu/~ihs/
n22http://dbpedia.org/resource/File:
n101http://ky.dbpedia.org/resource/
n7http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-kuhttp://ku.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
n114http://fo.dbpedia.org/resource/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mkhttp://mk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-alshttp://als.dbpedia.org/resource/
n111http://mg.dbpedia.org/resource/
n37http://am.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-brhttp://br.dbpedia.org/resource/
n135http://bn.dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
dbpedia-pmshttp://pms.dbpedia.org/resource/
dbpedia-vihttp://vi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-euhttp://eu.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:

Statements

Subject Item
dbr:Liberalism
rdf:type
dbo:Organisation dbo:PoliticalParty owl:Thing
rdfs:label
Liberalizm Liberalismus Liberalismo Liberalismo Liberalisme Φιλελευθερισμός Либерализм 自由主义 Liobrálachas Liberalismo Liberalismo Liberalismus Libéralisme Liberalisme 자유주의 自由主義 Лібералізм Liberalism Liberalismo Liberalism ليبرالية Liberalisme
rdfs:comment
Le libéralisme est un courant de pensée qui prône la défense des droits individuels (isonomie, liberté, sécurité, propriété…), au nom d'une vision fondée sur l'individu et la coopération volontaire entre les humains. Le système libéral repose donc sur la responsabilité individuelle. La « glorieuse révolution » anglaise de 1688, la révolution américaine et la révolution française de 1789 sont en partie les conséquences concrètes de réflexions libérales sur le plan politique. Liberalism is a political and moral philosophy based on the rights of the individual, liberty, consent of the governed, political equality and equality before the law. Liberals espouse various views depending on their understanding of these principles. However, they generally support private property, market economies, individual rights (including civil rights and human rights), liberal democracy, secularism, rule of law, economic and political freedom, freedom of speech, freedom of the press, freedom of assembly, and freedom of religion. Liberalism is frequently cited as the dominant ideology of modern times. ( 다른 뜻에 대해서는 자유주의 (교육사상) 문서를 참고하십시오.) 자유주의(自由主義, 영어: liberalism)는 개인의 인격의 존엄성을 인정하며 타인에게 피해를 주지 않는 범위 내에서 개인의 경제적, 사회적 활동의 자유를 보장하려는 정치적 사상이다. 자유를 최상의 정치·사회적 가치로 삼는 사회철학적 이념이다. 자유주의는 서구의 계몽주의 시대에 기원을 두고 있지만, 용어는 시대와 지역마다, 사용되는 맥락에 따라 다른 의미로 사용된다. 교회와 왕권이 독점력을 갖고 있던 입법 권력을 시민의 대표자로 구성된 의회에 귀속시키는 운동을 통해 처음 발현되었다. 역사적으로 자유주의는 자유를 보장하는 수단으로서 의회·행정부의 권력 분립을 점진적으로 도입·발전시키면서 민주주의를 채택했고, 권력 분립을 통한 자유의 지속적 신장을 목표로 하는 운동에 영향을 주었다. 다만 미국 정치에 있어서 자유주의(liberalism)이라는 용어는 사회자유주의 및 이와 연관된 사상만을 특칭하는 용어로 쓰이는 경우가 많으며, 이 경우 고전적 자유주의는 자유지상주의(libertarianism)라는 표현으로 구분하기도 한다. Лібералі́зм (фр. libéralisme) — філософська, політична та економічна теорія, а також ідеологія, яка виходить з положення про те, що індивідуальні свободи людини є правовим базисом суспільства та економічного ладу. Зародився як ідеологія буржуазії у XVII столітті й остаточно оформився як ідейна доктрина до середини ХІХ століття. До сучасних ліберальних доктрин належать, зокрема: неолібералізм, ордолібералізм, лібертаріанізм. Liberalismen är en politisk ideologi med rötter i 1700-talets frihetsrevolutioner, upplysningen och den vetenskapliga revolutionen. Generellt sett brukar liberalismens anhängare förespråka öppenhet, tolerans och demokrati, värdera frihet och rättvisa högt samt vara maktkritiska. Liberaler betonar att individen bör vara skyddad från maktkoncentrationer i samhället, som exempelvis staten, och att samhället måste organiseras på ett rättvist sätt som erkänner varje individs lika värde.[källa behövs] Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také , který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv. Tato ideologie původně vznikla v 17. století v Anglii[zdroj?] a má kořeny v evropském osvícenství. V různých oblastech světa se však liberalismus dále vyvíjel odlišně, a proto může mít slovo „liberalismus“ celou řadu významů v závislosti na kontextu a regionu, které se mohou i částečně ideologicky rozporovat. Obecně je liberalismus označován za středovou ideologii, protože liberalismus je v západním světě status quo.[zdroj?] přičemž lze nalézt formy liberalismu přiklánějící se více k levému (sociální liberalismus) či pravému středu (ekonomický, klasický Liberalismo é uma corrente política (ver filosofia política) e moral (ver moral) baseada na liberdade, consentimento dos governados e igualdade perante a lei. Os liberais defendem uma ampla gama de pontos de vista, dependendo da sua compreensão desses princípios, mas, em geral, apoiam ideias como um governo limitado, quanto aos poderes, direitos individuais (incluindo direitos civis e direitos humanos), livre mercado, democracia, secularismo, igualdade de gênero, igualdade racial, internacionalismo, liberdade de expressão, liberdade de imprensa e liberdade religiosa. Amarelo é a cor política mais comumente associada com o liberalismo. Liberalismoa askatasun indibidualak azpimarratu eta gobernuen botere kolektiboaren mugatzea bultzatzen duen pentsamendu edo korronte filosofiko, sozial, ekonomiko nahiz politikoa da. Oinarri hauek ditu: * Gizabanakoaren askatasunaren garapena; horretatik abiatuz, gizartearen garapena. * Zuzenbide Estatua ezartzea eta defendatzea, non gizabanako guztiak lege beren mende egongo baitira. اللِّبرالية أو اللِّيبرالية هي فلسفة سياسية أو رأي سائد تأسست على أفكار الحرية والمساواة. وتشدد الليبرالية الكلاسيكية على الحرية في حين أن المبدأ الثاني وهو المساواة يتجلى بشكل أكثر وضوحاً في الليبرالية الاجتماعية. يتبنى الليبراليون مجموعة واسعة من الآراء تبعاً لفهمهم لهذين المبدأين، ولكن يدعم الليبراليون بصفة عامة أفكاراً مثل حرية التعبير، وحرية الصحافة، والحرية الدينية ، والسوق الحر، والحقوق المدنية، والمجتمعات الديمقراطية، والحكومات العلمانية ومبدأ الأممية. Liberalismo estas politika filozofio aŭ mondrigardo konstruita en ideoj de libereco kaj egaleco. Liberaluloj apogas larĝan aron de vidpunktoj depende de sia kompreno de tiuj principoj, sed ĝenerale ili apogas ideojn kiel ekzemple liberaj kaj justaj balotadoj, civitanrajtoj, gazetara libereco, religia libereco, libera komerco, kaj privata posedrajto. Liberaluloj kontraŭbatalis tradician konservativismon kaj serĉis anstataŭigi absolutismon en registaroj per reprezenta demokratio kaj la (Egaleco antaŭ la leĝo kaj ). Il liberalismo è una filosofia politica e morale, fondata sul concetto dei diritti inalienabili e il sostegno per le libertà civili elaborata inizialmente tra la fine del XVII e il XVIII secolo. I liberali attribuiscono all'individuo un valore autonomo rispetto a quello dello Stato e intendono limitare l'azione di quest'ultimo. Attraversando la storia del liberalismo dal XVII secolo ai giorni nostri, il liberalismo ha assunto forme e caratteristiche diverse nei differenti contesti storici e nazionali in cui si è sviluppato, senza però mai rinunciare alla sua originale ispirazione anti-autoritaria. Het liberalisme is een politiek-maatschappelijke stroming ontstaan in de Verlichting van de 18e eeuw, waarin vrijheid centraal staat. Het brak in de 19e eeuw in Europa en Noord-Amerika door als dominante stroming toen het de burger wilde emanciperen ten koste van het ancien régime. Vandaag de dag is het liberalisme een van de dominante ideologieën. Het liberalisme is een brede ideologie met meerdere substromingen; de invulling van het begrip verschilt sterk per land en cultuur. Liberalisme adalah sebuah pandangan filsafat politik dan moral yang didasarkan pada kebebasan, persetujuan dari yang diperintah dan persamaan di hadapan hukum. Orang-orang liberal mendukung beragam pandangan tergantung kepada pemahaman mereka tentang prinsip-prinsip ini, tetapi umumnya mereka mendukung hak-hak individu (termasuk hak-hak sipil dan hak asasi manusia), demokrasi, sekularisme, kebebasan berbicara, kebebasan pers, kebebasan beragama dan ekonomi pasar. Ο φιλελευθερισμός είναι μια πολιτική φιλοσοφία ή κοσμοθεωρία, θεμελιωμένη στις ιδέες της ατομικής ελευθερίας αλλά και της ατομικής ιδιοκτησίας. Οι φιλελεύθεροι ασπάζονται ένα ευρύ φάσμα απόψεων, ανάλογα με τον τρόπο με τον οποίον κατανοούν τις αρχές αυτές, αλλά γενικά υποστηρίζουν ιδέες όπως η διεξαγωγή ελεύθερων και δίκαιων εκλογών, τα πολιτικά δικαιώματα, η ελευθερία του τύπου, η θρησκευτική ελευθερία, το ελεύθερο εμπόριο και η ιδιοκτησία. El liberalisme és un grup d'ideologies polítiques, socials i religioses, que s'oposen a l'absolutisme i que afirma la llibertat de la persona i la supremacia de la iniciativa individual per sobre de la col·lectiva. Això implica que les redueixin la seva intervenció al mínim necessari per a garantir la convivència, seguint la filosofia del laissez faire, laissez passer (del francès: «deixar fer, deixar passar»). Promou les llibertats civils, la igualtat jurídica i apel·la als principis republicans. És el corrent en el qual es fonamenten el lliure mercat i la separació de poders. Либерали́зм (от лат. liberalis «свободный») — философское и общественно-политическое течение, провозглашающее непоколебимость прав и свобод человека. Либерализм провозглашает права и свободу каждого человека высшей ценностью и устанавливает их основой общественного и экономического порядка. Либерализм — стремление к свободе человеческого духа от стеснений, налагаемых религией, традицией, государством и т. д., и к общественным реформам, имеющим целью свободу личности и общества. При этом возможности государства и церкви влиять на жизнь общества ограничиваются конституцией. Важнейшими составляющими в современном либерализме признаются свобода слова (свобода публичного высказывания), свобода совести (отделение религии от государства, светское общество), право на легальное участие в политическ Liberalizm (łac. liberalis – wolnościowy, od łac. liber – wolny) – ideologia i kierunek polityczny, według którego wolność jest nadrzędną wartością. Liberalizm ma charakter indywidualistyczny i przeciwstawia się kolektywizmowi. Innymi wartościami cenionymi przez liberałów są wartości demokratyczne i prawa obywatelskie czy własność prywatna i wolny rynek. Liberalizm jest obecnie jednym z trzech dominujących stanowisk politycznych, obok konserwatyzmu i lewicy. Najbardziej znaczący podział w ramach liberalizmu zachodzi między socjalliberałami a liberałami klasycznymi. 自由主義(じゆうしゅぎ、英: liberalism)またはリベラリズムとは、自由と平等な権利に基づく政治的および道徳的哲学である。政治色は黄色で、シンボルは黄旗である。 自由主義者はこれらの原則の理解次第で幅広い見解を支持するが、一般的には人権・公民権・個人主義・個人の権利・言論の自由・信教の自由・表現の自由・自由市場・資本主義・立憲政治・民主主義・世俗主義・男女平等・人種の平等・国際主義などを支持する。 Ag labhairt go forleathan, is éard is Liobralachas ann ná idé-eolaíocht pholaitiúil agus radharc fealsúnach a chuireann béim ar chearta an duine aonair. Tá sé go mór mór bainteach le cearta daonna agus saoirse an duine aonarach chun labhairt amach agus smaointe a chur i láthair gan aon cineál bac a bheith ann. Tá an Páirtí Liobrálach ar cheann de na páirtithe polaitiúla is sine sa Ríocht Aontaithe. Bhí sé an páirtí is mó i Westminster sna laethanta luatha. Der Liberalismus (lateinisch liber, libera, liberum ‚frei‘; liberalis „die Freiheit betreffend, freiheitlich“) ist eine Grundposition der politischen Philosophie und eine historische und aktuelle Bewegung, die eine freiheitliche politische, ökonomische und soziale Ordnung anstrebt. Hervorgegangen ist der Liberalismus aus den englischen Revolutionen des 17. Jahrhunderts. Aus liberalen Bürgerbewegungen gingen in vielen Ländern erstmals Nationalstaaten und demokratische Systeme hervor. El liberalismo es una doctrina política social y económica. En lo social defiende la libertad individual, la igualdad ante la ley y la limitación de los poderes del Estado. En lo económico propugna la iniciativa privada y el libre mercado. Como actitud vital propone la tolerancia.​ 自由主義(英語:liberalism)是一種意識形態和哲学,以自由作為主要政治價值的一系列思想流派的集合。其特色為追求發展、相信人類善良本性、以及擁護個人自治權,此外亦主張放寬及免除政權對個人的控制。更廣泛地,自由主義追求保護個人思想自由的社會、以法律限制政府對權力的運用、保障自由貿易的觀念、支持私人企業的市場經濟、透明的政治体制以保障每一個公民的權利。自由主義重視平等;自由主義相信,人具有相同尊嚴與價值,政府因此應予以平等對待,人並享有基本權利。 在現代社會,自由主義者支持以民主共和制或君主立宪制為架構的自由民主制,有著開放而公平的選舉制度,使所有公民都有相等的參政權。自由主義反對許多早期的主流政治架構,例如君權神授說、世襲制度和國教制度等。自由主義的基本人權主張包括生命權、自由權、財產權等。在許多國家,部分持有不同观点的自由主义者主張政府應該藉由抽取富裕階層更多稅賦以提供人們更多的社會福利,創造更為平等和公平均富的社會才能達致自由,这被称为“社会自由主义”,亦被称作“进步自由主义”、“福利自由主义”或“現代自由主义”,偏向左派。原本的經濟自由主義则成為保守主义及右派。一個自由主義者,寬容那不可容忍的,同時堅持寬容作為一種德性。
owl:differentFrom
dbr:Libertarianism
rdfs:seeAlso
dbr:The_Enlightenment
skos:exactMatch
n95:16411-6
foaf:depiction
n7:Fusilamiento_de_Torrijos_(Gisbert).jpg n7:Montesquieu_1.png n7:Roche_-_Portrait_de_Benjamin_Constant_(1767-1830),_écrivain_et_homme_politique_-_P1679_-_Musée_Carnavalet.jpg n7:Mary_Wollstonecraft_by_John_Opie_(c._1797).jpg n7:Kaarlo_Juho_Ståhlberg.jpg n7:Lange-MigrantMother02.jpg n7:Marie_Eléonore_Godefroid_-_Portrait_of_Mme_de_Staël.jpg n7:T.H._Green.png n7:Raif_Badawi_cropped.jpg n7:Keynes_1933.jpg n7:Eugène_Delacroix_-_La_liberté_guidant_le_peuple.jpg n7:FDR_1944_Color_Portrait.jpg n7:John_Locke.jpg n7:Die_Gartenlaube_(1863)_b_269.jpg n7:Nizhny_Novgorod._Anti-Corruption_Rally_(26_March_2017).jpg n7:Areopagitica_1644bw_gobeirne.png n7:Gustave_de_Molinari.jpg n7:John_Stuart_Mill_by_London_Stereoscopic_Company,_c1870.jpg n7:Jean_Charles_Simonde_de_Sismondi_(1773-1842).png
dcterms:subject
dbc:Political_culture dbc:Liberalism dbc:Human_rights_concepts dbc:Egalitarianism dbc:Political_science_terminology dbc:History_of_political_thought dbc:Secularism dbc:Social_theories dbc:Individualism
dbo:wikiPageID
19280734
dbo:wikiPageRevisionID
1124579152
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Price dbr:Coppet_Castle dbr:Charles_Dickens dbr:Masterpiece dbr:Liberalism_and_progressivism_in_the_Muslim_world dbr:Vladimir_Putin dbr:New_Deal_coalition dbr:Thirteen_Colonies dbr:Public_property dbr:1953_Iranian_coup_d'état dbr:Palgrave_Macmillan dbr:Age_of_Enlightenment dbr:Abd_El-Razzak_El-Sanhuri dbr:Parliament dbr:Arab_nationalism dbr:Oliver_Cromwell dbr:Self-preservation dbr:Pan-Arabism dbr:Feminism dbr:Bourbon_Restoration_in_France dbr:Joseph_Schumpeter dbr:Etymology dbr:Great_Society dbr:Muhammad_Mandur dbr:Islamic_revivalism dbr:Discourse dbr:Money dbr:Toleration dbr:Medicare_(United_States) dbr:Egalitarianism dbr:Wilhelm_von_Humboldt dbr:An_Essay_on_the_Principle_of_Population dbr:Eastern_philosophy dbr:Levellers dbr:Suffrage dbr:Moral_character dbr:Neo-classical_economics dbr:Authoritarianism dbr:Kantianism dbr:Perfectionism_(philosophy) dbr:Eric_Alterman dbr:Rule_of_law dbr:Negative_liberty dbr:Voting dbr:Liberal_Party dbr:Feudalism dbr:Say's_Political_Economy dbr:John_Locke dbr:Divine_law dbr:Market_(economics) dbr:Right_of_revolution dbr:George_Henry_Evans dbr:Allies_of_World_War_I dbr:Left-wing_politics dbr:Constitutional_liberalism dbr:Allies_of_World_War_II dbr:John_A._Hobson dbr:Social_contract dbr:Social_control dbr:Workhouse dbr:Robert_Filmer dbr:Globalisation dbr:Salon_(gathering) dbr:Rights dbr:Nobility dbr:Latin dbr:Kingdom_of_England dbr:Welfare_state dbr:Western_philosophy dbr:Eastern_Bloc dbr:Tyranny_of_the_majority dbr:Social_order dbr:Manorialism dbr:Privatizing dbr:Constitutionalism dbr:Employers'_organisation n22:Gustave_de_Molinari.jpg dbr:Matthew_Arnold dbr:Rationality dbr:Individual dbr:Social_services dbr:John_Gray_(philosopher) dbr:First_Constitutional_Era_(Ottoman_Empire) dbr:Labor_theory_of_value dbr:Prosper_de_Barante dbr:Public_work dbr:Austrian_School dbr:English_Dissenters dbr:Baruch_Spinoza dbc:Political_culture dbr:Domenico_Losurdo dbr:Culture dbr:Areopagitica dbr:Liberal_feminism dbr:Social_democracy dbr:Voltaire dbr:Liberal_conservatism n22:Lange-MigrantMother02.jpg dbr:Pope_Pius_IX dbr:Tawfiq_al-Hakim dbr:Wealth dbr:Consent_of_the_governed dbr:Individual_liberty dbr:Paul_Émile_de_Puydt dbr:Institution dbr:Muslim dbr:The_Liberal dbr:Western_world dbr:Invisible_hand dbr:Radicalism_(historical) dbr:Marxism dbr:Kingdom_of_Italy dbr:Sovereignty dbr:Roman_Catholic_Church dbr:Law_enforcement dbr:The_Quarterly_Review_of_Biology dbr:Philosophy_and_economics dbr:Liberalism_and_conservatism_in_Latin_America dbr:Economic_liberalism dbr:Disestablishment dbr:Alan_Wolfe dbr:Mercantilism dbr:Liberalism_and_radicalism_in_Italy dbr:Limited_government dbr:Economic_policy dbr:Liberalism_and_radicalism_in_France dbr:Monopoly dbr:Little_Englander dbr:New_Deal dbr:Minority_rights dbr:The_Wealth_of_Nations dbr:Modernity dbr:Freedom_of_the_press dbr:Income_tax dbr:Great_Depression dbr:Black_liberalism dbr:Great_Depression_in_the_United_Kingdom dbr:Alexis_de_Tocqueville dbr:Positivism dbr:Marxism–Leninism dbr:First_World_War dbr:History_of_feminism n22:Die_Gartenlaube_(1863)_b_269.jpg dbr:Poor_Relief_Act_1662 dbr:Liberalism_in_the_United_Kingdom dbr:Decree dbr:Liberalism_in_Turkey dbr:Individual_sovereignty dbr:French_Revolution dbr:Prime_Minister_of_Iran dbr:Civil_Rights_Act_of_1964 dbr:Victorian_Britain dbr:Two_Treatises_of_Government dbr:Monarchies_in_Europe dbr:Paradigm_shift dbr:Puritans dbr:Anarcho-capitalism dbr:Materialism dbr:Freedom_of_assembly dbr:Steven_Pinker dbr:Religious_violence dbr:Freedom_of_association dbr:League_of_Nations dbr:Namık_Kemal dbr:Constitutional dbr:Deontological_ethics dbc:Liberalism n22:Kaarlo_Juho_Ståhlberg.jpg dbr:University_Press_of_America dbr:Western_Bloc dbr:Meliorism dbr:Taha_Hussein dbr:Herbert_Spencer dbr:List_of_liberal_theorists dbr:Wage_slavery dbr:Thomas_Paine dbr:Political_movement dbr:İbrahim_Şinasi dbr:Al-Nahda dbr:Julius_Faucher dbr:Supply_creates_its_own_demand dbr:The_Subjection_of_Women dbr:Presbyterians dbr:Provisioning dbr:French_Third_Republic dbr:Maurice_Shock dbr:Separation_of_church_and_state dbr:The_Road_to_Serfdom dbc:Human_rights_concepts dbr:John_Milton dbr:Right-wing_politics dbr:Independent_politician dbr:Common_good dbr:Liberal_Party_of_Canada dbr:Iron_law_of_wages dbr:War_on_Poverty dbr:Spanish_Constitution_of_1812 dbr:Root_(linguistics) dbr:Much_Ado_About_Nothing n22:John_Locke.jpg dbr:Political_philosophy dbr:Anti-capitalism dbr:Supply_and_demand dbr:Natural_and_legal_rights dbr:Public_policy dbr:Modern_liberalism_in_the_United_States dbr:Song_dynasty dbr:Civil_liberties dbr:Government dbr:Medicaid dbr:Princeton_University_Press dbr:Social_liberty dbr:President_of_the_United_States dbr:Social_anarchism dbr:Neoliberalism dbr:Social_equality dbr:Benjamin_Constant dbr:John_Rawls dbr:Freedom_of_religion_in_the_United_Kingdom dbc:Egalitarianism dbr:Holy_Roman_Empire dbr:Taxation dbr:Balanced_budget dbr:Mary_Wollstonecraft dbr:Equal_opportunity dbr:Adam_Smith dbr:Aggregate_demand dbr:Universal_suffrage dbr:Evolutionary_psychology dbr:Property_law dbr:Donald_Markwell dbr:Aggregate_supply dbr:Organised_labour dbr:Auberon_Herbert dbr:Classical_antiquity dbr:Thomas_Carlyle dbr:Civil_rights_movements dbr:Victorian_literature dbr:Civil_society dbr:Full_employment dbr:Jakob_Mauvillon dbr:Norm_(social) dbr:Young_Ottomans dbr:Male_privilege dbr:Alan_Bullock dbr:Robert_Peel dbr:Classical_economics dbr:Humanism dbr:Revolution dbr:Holy_See dbr:Jean-Jacques_Rousseau dbr:Republicanism dbr:Jewish_ghettos_in_Europe dbr:Universal_access_to_education dbr:Recession dbr:Equality_before_the_law dbr:National_Front_(Iran) dbr:Metric_system dbr:Cooperation dbr:Tanzimat dbr:Democratic_Party_(United_States) dbr:Margaret_Thatcher n22:Montesquieu_1.png dbr:Classical_liberalism dbr:Paris_Commune dbr:Administration_of_justice dbr:Separation_of_powers dbr:Traditionalist_conservatism dbr:Great_Depression_in_the_United_States dbr:Suppression_of_the_Society_of_Jesus dbr:Liberal_democracy dbr:Private_property dbr:Yeoman dbr:Diseases_of_poverty dbr:Private_property_rights dbr:Proxy_war dbr:Life,_liberty_and_property dbr:Universalism dbr:Self-interest dbr:Ferdinand_VII_of_Spain dbr:Capitalism dbr:Old_Liberals dbr:Mixed_economy dbr:Germaine_de_Staël dbr:Liberal_socialism dbr:Trade_barrier dbr:Tort dbr:Gender_inequality dbr:Liberalism_by_country dbr:Liberalism_in_Europe dbr:International_trade dbr:Necessary_condition dbr:Silvio_Gesell dbr:Liberalism_and_radicalism_in_Spain dbr:Sexism_in_academia dbr:Aristotle dbr:Sophism dbr:William_Shakespeare dbr:John_Dewey dbr:Religious_belief dbr:Napoleon dbr:Liberalism_in_Iran dbr:Religious_toleration dbr:Edmund_Burke dbr:Court dbr:Economic_growth dbr:Hierarchy dbr:Josiah_Warren dbr:Pericles dbr:Juliette_Récamier dbr:Individualist_anarchist dbr:Richard_Price dbr:Christian_socialism dbr:Supremacism dbr:Bible dbr:Karl_Marx dbr:Rule_according_to_higher_law dbr:Republicanism_in_the_United_States dbr:Rationalism dbr:Social_liberalism dbr:Judiciary dbr:Executive_(government) dbr:Montesquieu dbr:Positive_liberty dbr:Say's_law dbr:Ralph_Raico dbr:State_(polity) dbr:Collectivism_and_individualism dbr:Vladimir_Lenin dbr:Quakers dbr:Chantal_Mouffe dbr:1973_oil_crisis dbr:Samir_Amin dbr:Libertarianism_in_the_United_States dbr:Piero_Gobetti dbr:Urbanisation dbr:Robert_Nozick dbr:Trade_preference dbr:Economic_freedom dbr:Gustave_de_Molinari dbr:Democracy dbr:Choice dbr:Divine_right_of_kings dbr:Industrial_production dbr:Political_equality dbr:Glorious_Revolution dbr:Pricing dbr:American_Revolution dbr:American_Revolutionary_War dbr:Seven_Years'_War dbr:Liberal_arts dbc:Political_science_terminology dbr:Jury_trial dbr:Friedrich_Hayek dbr:Ancient_Greeks dbc:History_of_political_thought dbr:Orange_Book_liberalism dbr:Motivation dbr:Job_Corps dbr:Alphonse_de_Lamartine dbr:Freedom_of_religion dbr:Industrialisation dbr:American_Civil_War dbr:Human_rights dbr:David_Ricardo dbr:List_of_Roman_Emperors dbr:Islamism dbr:Joseph_Priestley dbr:Norberto_Bobbio dbr:Democracy_in_America dbr:Napoleonic_Wars dbr:Constitution n22:Marie_Eléonore_Godefroid_-_Portrait_of_Mme_de_Staël.jpg dbr:History_of_China n22:Raif_Badawi_cropped.jpg dbr:Political_freedom dbr:Prison_reform dbr:Cold_War dbr:Salary dbr:February_Revolution dbr:Syllabus_of_Errors dbr:Freedom_of_speech dbr:Ming_dynasty dbr:List_of_Presidents_of_the_United_States dbr:Centre-left_politics dbr:Supernatural dbr:Lyndon_B._Johnson dbr:Economic_interventionism dbr:Jean_de_Sismondi dbr:Coppet_group dbr:Centre-right_politics dbr:Russian_Revolution dbr:Muscular_liberalism dbr:God dbr:Trade_union dbr:Sexism n22:Nizhny_Novgorod._Anti-Corruption_Rally_(26_March_2017).jpg dbr:Ethics dbr:Leviathan_(Hobbes_book) dbr:Marcus_Aurelius dbr:Self-ownership dbr:Capital_good dbr:State_of_nature dbr:On_Liberty dbr:Progressive_tax dbr:James_Mill dbr:Thomas_Hill_Green dbr:Popular_sovereignty dbr:Laissez-faire dbr:Ancient_Rome dbr:Divorce dbr:Geneva dbr:Libertine dbr:British_philosophy dbr:Romanticism dbr:Liberty dbr:John_F._Kennedy dbr:Murray_Rothbard dbr:Latin_American_wars_of_independence dbr:Statute dbr:Legislator dbr:The_General_Theory_of_Employment,_Interest_and_Money dbr:Thomas_Hobbes dbr:Legislature dbr:Benjamin_Tucker dbc:Secularism dbr:Adam dbr:John_Stuart_Mill dbr:Lysander_Spooner dbr:John_Maynard_Keynes n22:Roche_-_Portrait_de_Benjamin_Constant_(1767-1830),_écrivain_et_homme_politique_-_P1679_-_Musée_Carnavalet.jpg dbr:Legitimacy_(political) dbr:Immanuel_Kant n22:Fusilamiento_de_Torrijos_(Gisbert).jpg dbr:World_War_II dbr:Legal_monopoly dbr:Fascism dbr:Political_colour dbr:Advocacy dbr:Jean_Charles_Léonard_Simonde_de_Sismondi dbr:Eduard_Bernstein dbr:Encyclopædia_Britannica dbr:Fascism_and_ideology dbr:Yellow dbr:Aristocracy_(class) dbr:United_States_Declaration_of_Independence dbr:Alan_Ryan n22:Keynes_1933.jpg dbr:Trienio_Liberal dbr:Post-war_Keynesian_consensus dbr:Mohammad_Mosaddegh dbr:List_of_women_philosophers dbr:Leonard_Trelawny_Hobhouse dbr:Constitution_of_the_United_States dbr:Friedrich_Naumann_Foundation dbr:Power_(philosophy) dbr:Feminist_theory dbr:Ideology dbr:Labour_theory_of_value dbr:Distribution_of_wealth dbr:Carlo_Rosselli dbr:Gladstonian_liberalism dbr:Equity_feminism dbr:Eastern_Europe dbr:Presbyterian dbr:Federation dbr:Utilitarianism dbr:John_Bright dbr:Metropolitan_Police dbr:Bourgeois_liberalization dbr:Routledge dbr:Free_market n22:T.H._Green.png dbr:Conservatism_in_the_United_States dbr:Islamic_Modernism dbr:Multiplier_effect dbr:Individual_rights dbr:Abolition_of_feudalism_in_France dbr:Abolitionism dbr:Individualism dbr:Mikhail_Bakunin dbr:Lord_Byron dbr:Edinburgh_University dbr:Contract dbr:Head_Start_Program dbr:Guild dbr:Self-made_man dbr:Market_economy dbr:Islam dbr:Evolutionary_psychologist dbr:Voluntary_society dbr:Representative_democracy dbr:Napoleonic_code dbr:Thomas_Malthus dbr:Absolute_monarchy dbr:Budget_deficit dbr:Occupational_sexism n22:Mary_Wollstonecraft_by_John_Opie_(c._1797).jpg dbr:Poverty_reduction dbr:Revolutions_of_1989 dbr:Richard_Cobden dbr:Communist_state dbr:Isaiah_Berlin dbr:No_taxation_without_representation dbr:Pluralism_(political_philosophy) n22:Eugène_Delacroix_-_La_liberté_guidant_le_peuple.jpg dbr:Gender_equality dbr:Conservatism dbr:Marketplace_of_ideas dbr:Morality dbr:Open_market dbr:Sticky_(economics) dbr:Non-aggression_principle dbr:Parliamentary_sovereignty dbr:Christian_democracy dbr:Conservative_liberalism dbr:Declaration_of_the_Rights_of_Man_and_of_the_Citizen dbr:R._H._Tawney dbr:Secularism dbr:Keynesian_economics dbr:World_War_III dbr:Who_Stole_Feminism%3F dbr:Thomas_Robert_Malthus n22:Areopagitica_1644bw_gobeirne.png dbr:Nazi_Germany dbr:Nicholas_II dbr:Competition_(economics) dbr:Southern_United_States n124:Liber n124:Libertarianism dbr:Duty n124:Liberty n125:A_Letter_Concerning_Toleration n124:Free dbr:Rifa'a_al-Tahtawi dbr:Free_markets dbr:August_Wilhelm_Schlegel dbr:East_India_Company dbr:Book_of_Genesis dbr:Catholic_social_teaching dbr:Jeremy_Bentham dbr:Philadelphia_Convention dbr:George_Brandis dbr:United_States_in_Congress_Assembled dbr:Second_Constitutional_Era_(Ottoman_Empire) dbr:Communism dbc:Social_theories dbr:Bodily_integrity dbr:Deng_Xiaoping dbr:Financial_Times dbr:James_Mackintosh dbc:Individualism dbr:Tyrant dbr:English_Civil_War dbr:Social_Psychology_Quarterly dbr:Conflict_resolution dbr:Moral_philosophy dbr:Henry_Peter_Brougham,_1st_Baron_Brougham_and_Vaux dbr:Steven_Pincus dbr:Social_theory dbr:State_religion dbr:Austerity dbr:James_Madison dbr:Nationalism dbr:Free_trade dbr:Civil_rights_movement n22:Jean_Charles_Simonde_de_Sismondi_(1773-1842).png dbr:Civil_rights dbr:Legislation dbr:Ahmed_Lutfi_el-Sayed dbr:Louis_Hartz dbr:Spanish_Inquisition dbr:Socialism dbr:Robert_Roswell_Palmer dbr:Independence_of_the_judiciary dbr:Autocracy dbr:A_Vindication_of_the_Rights_of_Woman dbr:Goods_and_services dbr:Articles_of_Confederation dbr:Franklin_D._Roosevelt dbr:Jean-Baptiste_Say n124:Liberal dbr:The_American_Prospect dbr:Ronald_Reagan n22:John_Stuart_Mill_by_London_Stereoscopic_Company,_c1870.jpg n22:FDR_1944_Color_Portrait.jpg dbr:Charles_Victor_de_Bonstetten dbr:Persian_Constitutional_Revolution dbr:History_of_psychiatric_institutions
dbo:wikiPageExternalLink
n11:beyondrawlsanaly0000youn n12:SPQ2010.pdf n16:liberalism.html n20:guide.html n29:liberalism n85:Trivers-EvolutionReciprocalAltruism.pdf%7Cjournal=
owl:sameAs
dbpedia-fy:Liberalisme dbpedia-ca:Liberalisme dbpedia-no:Liberalisme n15:ఉదారవాదం dbpedia-sq:Liberalizmi dbpedia-la:Liberalismus dbpedia-ga:Liobrálachas dbpedia-af:Liberalisme n23:Либерализм n26:Либерализм dbpedia-simple:Liberalism n28:Libbiralìsimu dbpedia-fa:لیبرالیسم dbpedia-br:Frankizouriezh dbpedia-gd:Libearalas dbpedia-als:Liberalismus dbpedia-fi:Liberalismi dbpedia-vi:Chủ_nghĩa_tự_do dbpedia-lb:Liberalismus n37:ለዘብተኝነት n38:Leeberalism dbpedia-mk:Либерализам n40:لیبرالیزم dbpedia-ja:自由主義 n42:Liberalisme dbpedia-an:Liberalismo dbpedia-eu:Liberalismo n45:ഉദാരതാവാദം dbpedia-gl:Liberalismo dbpedia-cy:Rhyddfrydiaeth dbpedia-lmo:Liberalism n49:Liberalismo dbpedia-hr:Liberalizam n51:Liberalisme dbpedia-nn:Liberalisme n53:उदारवाद dbpedia-th:เสรีนิยม dbpedia-war:Liberalismo n56:ઉદારવાદ dbpedia-de:Liberalismus dbpedia-ru:Либерализм n61:उदारवाद n62:Либерализм n63:Либерализм n64:Ազատականություն dbpedia-mr:उदारमतवाद dbpedia-ko:자유주의 n67:Liberalismo dbpedia-sr:Либерализам dbpedia-fr:Libéralisme n70:آزاد_خیالی dbpedia-oc:Liberalisme n72:Lliberalismu n74:4oUBB n75:Liberalizmas dbpedia-ka:ლიბერალიზმი dbpedia-nl:Liberalisme dbpedia-cs:Liberalismus dbpedia-be:Лібералізм freebase:m.04hbc dbpedia-da:Liberalisme n82:Либерализм n83:Liberalizam n84:Либерализм dbpedia-io:Liberalismo wikidata:Q6216 n88:ליבעראליזם dbpedia-ku:Lîberalîzm dbpedia-pl:Liberalizm dbpedia-he:ליברליזם dbpedia-az:Liberalizm n93:Liberālisms dbpedia-is:Frjálslyndisstefna n97:Liberalismo dbpedia-kk:Либерализм dbpedia-ar:ليبرالية dbpedia-es:Liberalismo n101:Либерализм dbpedia-uk:Лібералізм dbpedia-sw:Uliberali dbpedia-pms:Liberism dbpedia-sk:Liberalizmus dbpedia-ms:Liberalisme dbpedia-pt:Liberalismo n109:ليبراليه dbpedia-el:Φιλελευθερισμός n111:Liberalisma dbpedia-sh:Liberalizam n113:Liberalizm n114:Liberalisma n115:उदारतावाद dbpedia-tr:Liberalizm n117:தாராளமயம் dbpedia-bg:Либерализъм n119:4035582-2 n120:ਉਦਾਰਵਾਦ dbpedia-hu:Liberalizmus dbpedia-zh:自由主义 n123:Liberalisme dbpedia-et:Liberalism dbpedia-ro:Liberalism dbpedia-eo:Liberalismo dbpedia-sl:Liberalizem n130:Libarałismo n131:လစ်ဘရယ်ဝါဒ n132:لیبرالیسم dbpedia-pnb:لبرلزم dbpedia-sv:Liberalism n135:উদারনীতিবাদ n136:لیبرالیسم dbpedia-id:Liberalisme dbpedia-it:Liberalismo
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Libertarianism_sidebar dbt:Authority_control dbt:Liberalism dbt:See_also dbt:Colend dbt:Better_source_needed dbt:ISBN dbt:Liberalism_sidebar dbt:Blockquote dbt:Curlie dbt:Distinguish dbt:Use_British_English dbt:Use_dmy_dates dbt:Social_and_political_philosophy dbt:Western_culture dbt:Portal_bar dbt:Pp-semi-indef dbt:Citation_needed dbt:Main dbt:Cite_book dbt:Library_resources_box dbt:Cite_journal dbt:Cols dbt:Cleanup dbt:Short_description dbt:For_multi dbt:Individualism_sidebar dbt:Cite_SEP dbt:Refend dbt:Reflist dbt:Refn dbt:Refbegin dbt:Subject_bar dbt:Political_ideologies dbt:Aspects_of_capitalism dbt:Party_politics
dbo:thumbnail
n7:Areopagitica_1644bw_gobeirne.png?width=300
dbp:b
yes
dbp:commons
yes
dbp:commonsSearch
Category:Liberalism
dbp:d
yes
dbp:q
yes
dbp:s
yes
dbp:sSearch
Category:Liberalism
dbp:v
yes
dbp:wikt
yes
dbo:abstract
El liberalisme és un grup d'ideologies polítiques, socials i religioses, que s'oposen a l'absolutisme i que afirma la llibertat de la persona i la supremacia de la iniciativa individual per sobre de la col·lectiva. Això implica que les redueixin la seva intervenció al mínim necessari per a garantir la convivència, seguint la filosofia del laissez faire, laissez passer (del francès: «deixar fer, deixar passar»). Promou les llibertats civils, la igualtat jurídica i apel·la als principis republicans. És el corrent en el qual es fonamenten el lliure mercat i la separació de poders. Els seus objectius principals són: * El desenvolupament de les llibertats individuals i, a partir d'aquestes, el progrés de la societat. * L'establiment d'un estat de dret, on totes les persones siguin iguals davant la llei, sense privilegis ni distincions, en acatament amb un mateix marc mínim de lleis que resguardi les llibertats de les persones. * El liberalisme va inspirar parcialment l'organització de l'estat de dret amb poders limitats —que idealment hauria de reduir les funcions del govern a seguretat, justícia i obres públiques— i sotmès a una constitució, que va permetre el sorgiment de la democràcia liberal durant el segle xix, encara vigent a moltes nacions actuals, especialment de l'Occident. El liberalisme, en promoure la llibertat econòmica on va poder aplicar-se, va acabar amb les regulacions econòmiques de l'absolutisme i va permetre el desenvolupament de l'economia de mercat i l'ascens progressiu del capitalisme, evolucionant de forma paral·lela a ambdós costats del Canal de la Mànega, en el cas de França en la seva forma revolucionària mentre a Gran Bretanya en la seva variant reformista. En molts països, el liberalisme ha evolucionat cap al neoliberalisme. Il liberalismo è una filosofia politica e morale, fondata sul concetto dei diritti inalienabili e il sostegno per le libertà civili elaborata inizialmente tra la fine del XVII e il XVIII secolo. I liberali attribuiscono all'individuo un valore autonomo rispetto a quello dello Stato e intendono limitare l'azione di quest'ultimo. Attraversando la storia del liberalismo dal XVII secolo ai giorni nostri, il liberalismo ha assunto forme e caratteristiche diverse nei differenti contesti storici e nazionali in cui si è sviluppato, senza però mai rinunciare alla sua originale ispirazione anti-autoritaria. I pensatori liberali hanno nel tempo delineato quelli che sono i principi comuni che caratterizzano il liberalismo, quali la libertà di parola, la libertà politica, la libertà di stampa, la libertà religiosa, la laicità dello Stato, il diritto a un equo processo, il consenso del governato, i diritti della persona, la democrazia liberale, lo stato di diritto, la proprietà privata e l'economia di mercato. Solo a partire dal XX secolo il termine liberalismo inizia ad essere usato con l'accezione contemporanea, pertanto i pensatori liberali vissuti tra XVII e XVIII secolo non si sarebbero definiti tali. Liberalismoa askatasun indibidualak azpimarratu eta gobernuen botere kolektiboaren mugatzea bultzatzen duen pentsamendu edo korronte filosofiko, sozial, ekonomiko nahiz politikoa da. Oinarri hauek ditu: * Gizabanakoaren askatasunaren garapena; horretatik abiatuz, gizartearen garapena. * Zuzenbide Estatua ezartzea eta defendatzea, non gizabanako guztiak lege beren mende egongo baitira. Liberalismen är en politisk ideologi med rötter i 1700-talets frihetsrevolutioner, upplysningen och den vetenskapliga revolutionen. Generellt sett brukar liberalismens anhängare förespråka öppenhet, tolerans och demokrati, värdera frihet och rättvisa högt samt vara maktkritiska. Liberaler betonar att individen bör vara skyddad från maktkoncentrationer i samhället, som exempelvis staten, och att samhället måste organiseras på ett rättvist sätt som erkänner varje individs lika värde.[källa behövs] Liberalismens nära relation till demokratin innebär att ideologin ofta förknippas med vissa särskilt utmärkande fri- och rättigheter. Till dessa hör yttrande-, religions- och organisationsfrihet, liksom allmän och lika rösträtt, mänskliga rättigheter och äganderätt. Liberaler värderar också rättsstaten högt, vilket bland annat innebär att de tror på lagstyre och oskuldspresumtion. För många, men långt ifrån alla, liberaler är det viktigt med en fri marknadsekonomi.[källa behövs] Liberalismen kontrasteras ibland till socialismen och konservatismen. Även socialismen värderar frihet och rättvisa högt, men har en starkare betoning än liberalismen på ekonomisk jämlikhet. Tillkommer gör att socialister oftare än liberaler anser att samhällsproblem, som exempelvis kriminalitet, orsakas av ekonomiska klyftor. De har också en mer optimistisk syn än liberaler på ekonomisk planering och kollektiv resursförvaltning.[källa behövs] Konservatismen betonar i högre utsträckning än liberaler tradition och små kollektiv, som exempelvis det höga värdet av familjen och lokala gemenskaper som till exempel föreningar och religiösa samfund. Konservativa är mer benägna än liberaler att bevara lokal kultur och befintliga samhällsinstitutioner. De är även mer restriktiva än liberaler med att genomföra stora och hastiga samhällsförändringar.[källa behövs] Ο φιλελευθερισμός είναι μια πολιτική φιλοσοφία ή κοσμοθεωρία, θεμελιωμένη στις ιδέες της ατομικής ελευθερίας αλλά και της ατομικής ιδιοκτησίας. Οι φιλελεύθεροι ασπάζονται ένα ευρύ φάσμα απόψεων, ανάλογα με τον τρόπο με τον οποίον κατανοούν τις αρχές αυτές, αλλά γενικά υποστηρίζουν ιδέες όπως η διεξαγωγή ελεύθερων και δίκαιων εκλογών, τα πολιτικά δικαιώματα, η ελευθερία του τύπου, η θρησκευτική ελευθερία, το ελεύθερο εμπόριο και η ιδιοκτησία. Ag labhairt go forleathan, is éard is Liobralachas ann ná idé-eolaíocht pholaitiúil agus radharc fealsúnach a chuireann béim ar chearta an duine aonair. Tá sé go mór mór bainteach le cearta daonna agus saoirse an duine aonarach chun labhairt amach agus smaointe a chur i láthair gan aon cineál bac a bheith ann. Tá an Páirtí Liobrálach ar cheann de na páirtithe polaitiúla is sine sa Ríocht Aontaithe. Bhí sé an páirtí is mó i Westminster sna laethanta luatha. اللِّبرالية أو اللِّيبرالية هي فلسفة سياسية أو رأي سائد تأسست على أفكار الحرية والمساواة. وتشدد الليبرالية الكلاسيكية على الحرية في حين أن المبدأ الثاني وهو المساواة يتجلى بشكل أكثر وضوحاً في الليبرالية الاجتماعية. يتبنى الليبراليون مجموعة واسعة من الآراء تبعاً لفهمهم لهذين المبدأين، ولكن يدعم الليبراليون بصفة عامة أفكاراً مثل حرية التعبير، وحرية الصحافة، والحرية الدينية ، والسوق الحر، والحقوق المدنية، والمجتمعات الديمقراطية، والحكومات العلمانية ومبدأ الأممية. برزت الليبرالية كحركة سياسية خلال عصر التنوير، عندما أصبحت تحظى بشعبية بين الفلاسفة والاقتصاديين في العالم الغربي. رفضت الليبرالية المفاهيم الشائعة في ذلك الوقت من امتياز وراثي، ودين دولة، وملكية مطلقة والحق الإلهي للملوك. غالباً ما يُنسب لفيلسوف القرن السابع عشر جون لوك الفضل في تأسيس الليبرالية باعتبارها تقليداً فلسفياً مميزاً. جادل لوك بأن لكل إنسان الحق الطبيعي في الحياة والحرية والتملك، وأضاف أن الحكومات يجب ألاّ تنتهك هذه الحقوق وذلك بالاستناد إلى العقد الاجتماعي. يعارض الليبراليون المُحافَظة التقليدية ويسعون لاستبدال الحكم الديكتاتوري المطلق في الحكومة بديمقراطية تمثيلية وسيادة القانون. استخدم الثوريون البارزون في كل من الثورة المجيدة، والثورة الأمريكية والثورة الفرنسية الفلسفة الليبرالية ليبرروا الإطاحة المسلحة لما رأوا أنه حكم استبدادي. بدأت الليبرالية بالانتشار بسرعة خاصةً بعد الثورة الفرنسية. شهد القرن التاسع عشر تأسيس حكومات ليبرالية في دول أوروبا، وأمريكا الجنوبية وأمريكا الشمالية. في هذه الفترة، كان الخصم الأيديولوجي المهيمن لليبرالية الكلاسيكية هو المُحافظة، ومع ذلك نجت الليبرالية من تحديات أيديولوجية كبرى من معارضين جدد مثل الفاشية والشيوعية. خلال القرن العشرين، انتشرت الأفكار الليبرالية أبعد من ذلك حيث وجدت الديمقراطيات الليبرالية نفسها على الجانب المنتصر في كلتا الحربين العالميتين. في أوروبا وأمريكا الشمالية، أصبح تأسيس الليبرالية الاجتماعية عنصراً رئيسياً في التوسع في دولة الرفاهية. تستمر اليوم الأحزاب الليبرالية بامتلاك سلطة ونفوذ في جميع أنحاء العالم الديمقراطي. Liberalizm (łac. liberalis – wolnościowy, od łac. liber – wolny) – ideologia i kierunek polityczny, według którego wolność jest nadrzędną wartością. Liberalizm ma charakter indywidualistyczny i przeciwstawia się kolektywizmowi. Innymi wartościami cenionymi przez liberałów są wartości demokratyczne i prawa obywatelskie czy własność prywatna i wolny rynek. Liberalizm powstał w epoce oświecenia, w sprzeciwie wobec absolutyzmu i instytucji feudalnych. W XIX wieku stał się szerokim, postępowym ruchem politycznym. Początkowo miał często charakter antydemokratyczny. Jednak z czasem przyjął wartości demokratyczne w formie demokracji liberalnej. Liberalizm jest obecnie jednym z trzech dominujących stanowisk politycznych, obok konserwatyzmu i lewicy. Najbardziej znaczący podział w ramach liberalizmu zachodzi między socjalliberałami a liberałami klasycznymi. Лібералі́зм (фр. libéralisme) — філософська, політична та економічна теорія, а також ідеологія, яка виходить з положення про те, що індивідуальні свободи людини є правовим базисом суспільства та економічного ладу. Зародився як ідеологія буржуазії у XVII столітті й остаточно оформився як ідейна доктрина до середини ХІХ століття. Лібералізм проголошує, що ініціативна (активна), вільна, тобто неконтрольована діяльність осіб, головним чином економічна й політична, є справжнім джерелом поступу в суспільному житті. Спрямований на утвердження парламентського ладу, вільного підприємництва, демократичних свобод; обстоює абсолютну цінність людської особистості («особа важливіша за державу») та рівність всіх людей щодо прав особистості. Метою лібералізму є максимальне послаблення («пом'якшення») різних форм державного і суспільного примусу щодо особи (контролю особи тощо), обстоює шлях мирного, реформаторського здійснення соціальних перетворень. Лібералізм почав формуватися наприкінці XVII століття. Його джерелом була філософія та соціально-політична думка епохи Просвітництва (головним чином стосовно того, що кожна людина наділена певними правами) та ідеї гуманізму. Розквіт «класичного» лібералізму припав на першу половину XIX століття. Ідеологічно лібералізм протистоїть, з одного боку, консерватизму та етатизмові (в питаннях про роль держави та допустимої швидкості змін у політиці), а з іншого боку соціалізму, комунізму, колективізмові тощо (в питаннях приватної власності перш за все, а також питаннях соціальної підтримки з боку держави). До сучасних ліберальних доктрин належать, зокрема: неолібералізм, ордолібералізм, лібертаріанізм. До відомих представників лібералізму належать: Джон Лок, Джеремі Бентам, Бенжамен Констан, Джон Стюарт Мілль, Ісая Берлін, Карл Поппер, Сальвадор де Мадаріага, Ральф Дарендорф, Арон Раймон, Фрідріх фон Гаєк. Liberalisme adalah sebuah pandangan filsafat politik dan moral yang didasarkan pada kebebasan, persetujuan dari yang diperintah dan persamaan di hadapan hukum. Orang-orang liberal mendukung beragam pandangan tergantung kepada pemahaman mereka tentang prinsip-prinsip ini, tetapi umumnya mereka mendukung hak-hak individu (termasuk hak-hak sipil dan hak asasi manusia), demokrasi, sekularisme, kebebasan berbicara, kebebasan pers, kebebasan beragama dan ekonomi pasar. Liberalisme menjadi salah satu gerakan utama di Zaman Pencerahan dan menjadi populer di kalangan filsuf dan ekonom Barat. Liberalisme berusaha untuk menggantikan norma-norma hak istimewa turun-temurun, agama negara, monarki absolut, hak ilahi raja dan konservatisme tradisional dengan demokrasi perwakilan dan supremasi hukum. Para liberal juga mengakhiri kebijakan merkantilis, monopoli kerajaan dan hambatan perdagangan lainnya. Ini dimaksudkan untuk mempromosikan perdagangan bebas dan marketisasi. Filsuf John Locke sering dianggap sebagai pendiri liberalisme, sebuah tradisi yang didasarkan kontrak sosial, dengan alasan bahwa setiap orang memiliki hak alami untuk hidup, atas kebebasan dan properti dan pemerintah tidak boleh melanggar hak-hak ini. Jika tradisi liberal Inggris menekankan perluasan demokrasi, liberalisme Prancis menekankan penolakan otoritarianisme dan terkait dengan pembangunan bangsa. Para pemimpin dalam Revolusi Agung Inggris tahun 1688, Revolusi Amerika tahun 1776 dan Revolusi Perancis tahun 1789 menggunakan filosofi liberal untuk menggulingkan kedaulatan kerajaan yang absolut dengan senjata. Liberalisme mulai menyebar dengan cepat terutama setelah Revolusi Perancis. Pada abad ke-19, banyak pemerintahan liberal didirikan di sebagian besar negara-negara di Eropa dan Amerika Selatan. Ini bersamaan dengan mapannya republikanisme di Amerika Serikat. Di Inggris era Victoria, liberalisme digunakan untuk mengkritik institusi politik yang mapan, dengan merujuk pada ilmu pengetahuan dan akal budi atas nama rakyat. Selama abad ke-19 dan awal abad ke-20, liberalisme di Kekaisaran Ottoman dan Timur Tengah mempengaruhi periode reformasi seperti Tanzimat dan Al-Nahda serta munculnya konstitusionalisme, nasionalisme, dan sekularisme. Sebelum 1920, lawan ideologi utama liberalisme adalah komunisme, konservatisme dan sosialisme, tetapi liberalisme kemudian menghadapi tantangan ideologis utama dari fasisme dan Marxisme-Leninisme sebagai lawan baru. Selama abad ke-20, ide-ide liberal menyebar lebih jauh, terutama di Eropa Barat, ketika demokrasi liberal tampil sebagai pemenang dalam kedua perang dunia. Di Eropa dan Amerika Utara, pembentukan liberalisme sosial (sering disebut liberalisme sederhana di Amerika Serikat) menjadi elemen penting dalam perluasan negara kesejahteraan. Hari ini, partai-partai liberal banyak memegang kekuasaan dan pengaruh di seluruh dunia. Elemen fundamental masyarakat kontemporer memiliki akar liberal. Gelombang awal liberalisme mempopulerkan individualisme ekonomi sambil memperluas pemerintahan konstitusional dan otoritas parlementer. Kaum liberal mencari dan menetapkan tatanan konstitusional yang menghargai kebebasan individu yang penting, seperti kebebasan berbicara dan kebebasan berserikat; kebebasan beragama, pengadilan yang independen, pengadilan publik oleh juri; dan penghapusan hak-hak istimewa aristokrat. Gelombang pemikiran dan perjuangan liberal modern belakangan sangat dipengaruhi oleh kebutuhan untuk memperluas hak-hak sipil. Kaum liberal banyak mendukung kesetaraan gender dan kesetaraan ras dalam upaya mereka untuk mempromosikan hak-hak sipil. Gerakan hak-hak sipil global di abad ke-20 bermaksud untuk mencapai tujuan-tujuan ini. Tujuan lain yang sering dipromosikan oleh kaum liberal termasuk hak pilih universal dan akses universal ke pendidikan. El liberalismo es una doctrina política social y económica. En lo social defiende la libertad individual, la igualdad ante la ley y la limitación de los poderes del Estado. En lo económico propugna la iniciativa privada y el libre mercado. Como actitud vital propone la tolerancia.​ Representa corrientes muy heterogéneas, con muchas formas y tipos de liberalismo, pero en general defiende el Estado laico; los derechos individuales —como el derecho de propiedad, la libertad de asociación, la libertad de culto y la libertad de expresión—; el libre mercado o capitalismo; la igualdad ante la ley de todo individuo sin distinción de sexo, orientación sexual, raza, etnia, origen o condición social; y el Estado de derecho o imperio de la ley al que deben someterse los gobernantes.​ El liberalismo contemporáneo surgió en la Ilustración y se popularizó rápidamente entre muchos filósofos y economistas europeos y más tarde en la sociedad en general, especialmente entre la burguesía. Los liberales buscaban eliminar la monarquía absoluta, los títulos nobiliarios, la confesionalidad del Estado y el derecho divino de los reyes y fundar un nuevo sistema político basado en la democracia representativa y el Estado de derecho. Los liberales acabaron con las políticas mercantilistas y las barreras al comercio, promoviendo el comercio libre y la libertad de mercado. Los líderes de la Revolución francesa y la Revolución americana se sirvieron de la filosofía liberal para defender la rebelión contra la monarquía absoluta. En el siglo XX, el fascismo y el comunismo fueron ideologías populares que se oponían abiertamente al liberalismo y lo opacaron durante el siglo, también surgieron otras ideologías que se plantearon como una vía intermedia entre el liberalismo y el estatismo. Los liberales tienen varias ramificaciones. Las ideas del liberalismo clásico de los siglos XVII al XIX —el adjetivo «clásico» fue agregado a posteriori por teóricos políticos luego del declive a finales del siglo XIX de este liberalismo de libertades individuales y economía de libre mercado— fueron recuperadas y repensadas en el siglo XX por los libertarios,​​quienes están presentes principalmente en los Estados Unidos​ y el resto de América.​​​ En Europa, los llamados liberal-conservadores, que se llaman así por abogar por reformas menos moderadas, suelen ser una de las ramas menos notables.​ También se ha señalado una divergencia entre las tradiciones liberales anglosajona y francesa; el liberalismo anglosajón pretende limitar el poder del Estado, mientras que el liberalismo francés pretende un Estado fuerte que garantice la igualdad ante la ley y la eliminación de los privilegios.​ 自由主義(英語:liberalism)是一種意識形態和哲学,以自由作為主要政治價值的一系列思想流派的集合。其特色為追求發展、相信人類善良本性、以及擁護個人自治權,此外亦主張放寬及免除政權對個人的控制。更廣泛地,自由主義追求保護個人思想自由的社會、以法律限制政府對權力的運用、保障自由貿易的觀念、支持私人企業的市場經濟、透明的政治体制以保障每一個公民的權利。自由主義重視平等;自由主義相信,人具有相同尊嚴與價值,政府因此應予以平等對待,人並享有基本權利。 在現代社會,自由主義者支持以民主共和制或君主立宪制為架構的自由民主制,有著開放而公平的選舉制度,使所有公民都有相等的參政權。自由主義反對許多早期的主流政治架構,例如君權神授說、世襲制度和國教制度等。自由主義的基本人權主張包括生命權、自由權、財產權等。在許多國家,部分持有不同观点的自由主义者主張政府應該藉由抽取富裕階層更多稅賦以提供人們更多的社會福利,創造更為平等和公平均富的社會才能達致自由,这被称为“社会自由主义”,亦被称作“进步自由主义”、“福利自由主义”或“現代自由主义”,偏向左派。原本的經濟自由主義则成為保守主义及右派。一個自由主義者,寬容那不可容忍的,同時堅持寬容作為一種德性。 自由主義在啟蒙時代生根;到了現在,「自由主義」一詞已經包含了許多不同的政治思想,以中间派为主体,支持者的政治光譜從左派至右派分布廣泛,主要流派爲中间偏左的社會自由主義和中间偏右的經濟自由主義和強調個人自由权利的自由意志主義。通常社會及群眾壓力最大時最需要寬容;要理性認知,真切關懷和重視人;艱難在必須穿過人們差異分歧,看到人們在最深處分享著共同之人性、需要平等尊重。 Le libéralisme est un courant de pensée qui prône la défense des droits individuels (isonomie, liberté, sécurité, propriété…), au nom d'une vision fondée sur l'individu et la coopération volontaire entre les humains. Le système libéral repose donc sur la responsabilité individuelle. Le libéralisme repose sur l’idée que chaque être humain possède des droits fondamentaux qu'aucun pouvoir n'a le droit de violer. En conséquence, les libéraux veulent limiter les obligations sociales imposées par le pouvoir et plus généralement le système social au profit du libre choix de chaque individu. Le libéralisme repose sur un précepte moral qui s'oppose à l'assujettissement, d'où découlent une philosophie et une organisation de la vie en société permettant à chaque individu de jouir d'un maximum de liberté, notamment en matière économique. Pour les libéraux, la dichotomie entre « libéralisme économique » et « libéralisme politique » est artificielle, elle permet de définir plus précisément ce qu’est la liberté appliquée à des domaines différents. Au sens large, le libéralisme prône une société fondée sur la liberté d'expression des individus dans le respect du droit, du pluralisme et du libre échange des idées. La satisfaction et l'expression libre de l'intérêt de chacun permet une société qui valorise les meilleures adaptations. Elle doit joindre, d'une part, dans le domaine économique, l'initiative privée, la libre concurrence et son corollaire l'économie de marché, et d'autre part, dans le domaine politique, des pouvoirs politiques encadrés par la loi librement débattue, et des contre-pouvoirs. Elle valorise ainsi le mérite comme fondement de la hiérarchie. Cela suppose idéalement un État de droit où sont respectées les minorités jusqu'à la plus petite, l'individu ; l'État n'étant que le garant de ce respect et devant rendre des comptes de son action. Cette position théorique implique le respect du pluralisme et une adaptation aux évolutions sociales. Au libéralisme classique fondé davantage sur la liberté en tant que droit négatif (protection contre la coercition directe du souverain), s'oppose parfois le libéralisme social fondé sur la liberté en tant que droit positif (protection exigée du souverain contre la misère matérielle ou la pression morale communautaire, quitte à accorder au souverain un droit de coercition sociale à cette fin). Ainsi le libéralisme peut se manifester de diverses façons, parfois opposées. Le libéral peut être suivant le cas celui qui exige de l'État qu'il brise un traditionalisme religieux ou social oppresseur pour l'individu (caste, statuts, discriminations et privilèges…), celui qui défend la liberté de pratiquer une religion ou une tradition, celui qui demande que l'État intervienne pour redonner une véritable capacité d'action économique (bridée par un monopole, la pauvreté, le manque d'éducation, de crédit ou autre), ou encore celui qui s'oppose à l'intervention du pouvoir (dans le respect de l'initiative privée, de la libre concurrence, de l’égalité de traitement…). Les limites à fixer à l'action de l'État, ainsi que les modalités de l'action publique, notamment aux rôles respectifs de l'action administrative et de la loi, sont donc sujets à débat au sein même du libéralisme. La plupart des libéraux considèrent que l'action de l'État est nécessaire à la protection des libertés individuelles, dans le cadre de ses fonctions régaliennes, et nombre d'entre eux (comme Adam Smith, Raymond Aron, Karl Popper ou Benedetto Croce) acceptent et même recommandent certaines interventions de l'État dans l'économie, notamment en matière de contrôle et de régulation. À l'opposé, les libertariens de tendance anarcho-capitaliste refusent à l'État toute légitimité dans quelque domaine que ce soit. La « glorieuse révolution » anglaise de 1688, la révolution américaine et la révolution française de 1789 sont en partie les conséquences concrètes de réflexions libérales sur le plan politique. Les penseurs libéraux se réclament de l'héritage de la pensée antique et médiévale. Néanmoins, c'est à partir du XVIIe siècle que le libéralisme se développe autour de certains penseurs, dont Locke, Montesquieu, Turgot et Adam Smith. Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také , který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv. Tato ideologie původně vznikla v 17. století v Anglii[zdroj?] a má kořeny v evropském osvícenství. V různých oblastech světa se však liberalismus dále vyvíjel odlišně, a proto může mít slovo „liberalismus“ celou řadu významů v závislosti na kontextu a regionu, které se mohou i částečně ideologicky rozporovat. Obecně je liberalismus označován za středovou ideologii, protože liberalismus je v západním světě status quo.[zdroj?] přičemž lze nalézt formy liberalismu přiklánějící se více k levému (sociální liberalismus) či pravému středu (ekonomický, klasický nebo konzervativní liberalismus). Základní hodnotou liberalismu je svoboda. Fašismus, komunismus i monarchismus mají svá vlastní pojetí svobody,[zdroj?] liberalismus vidí svobodu více individuálně (individualistická svoboda). Je v protikladu k totalitarismu, tj. úplné pohlcení společnosti ideologií, to však neznamená, že v liberálních státech neexistuje státní nebo většinová ideologie. Od anarchismu se liberalismus odlišuje tím, že stát považuje za nutný k ochraně svobody. Liberalismus usiluje o maximální svobodu, a to jak osobní, tak i ekonomickou, náboženskou a politickou. Klasický liberalismus dobře charakterizuje citát: „Svoboda tvé pěsti končí na špičce mého nosu" [zdroj?] nebo: "Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého." Často se však svobody překrývají, a tak praktický výklad této jinak myšlenky je sporný.[zdroj?] Liberalismo é uma corrente política (ver filosofia política) e moral (ver moral) baseada na liberdade, consentimento dos governados e igualdade perante a lei. Os liberais defendem uma ampla gama de pontos de vista, dependendo da sua compreensão desses princípios, mas, em geral, apoiam ideias como um governo limitado, quanto aos poderes, direitos individuais (incluindo direitos civis e direitos humanos), livre mercado, democracia, secularismo, igualdade de gênero, igualdade racial, internacionalismo, liberdade de expressão, liberdade de imprensa e liberdade religiosa. Amarelo é a cor política mais comumente associada com o liberalismo. O liberalismo começou a alcançar notoriedade durante o Iluminismo, quando se tornou popular entre filósofos e economistas, buscando contestar diversas normas sociais vigentes à época, como o privilégio hereditário, Estado confessional, monarquia absolutista e o direito divino dos reis. Os liberais também encerraram políticas mercantilistas, monopólios e outras barreiras ao comércio, promovendo mercados livres em vez disso. Enquanto a tradição liberal britânica tenha enfatizado a expansão da democracia, o liberalismo francês enfatizou a rejeição do autoritarismo e esteve ligado à construção da nação. O filósofo John Locke, do século XVII, é muitas vezes creditado como fundador do liberalismo como uma tradição filosófica autônoma. Locke argumentou que cada homem tem um direito natural à vida, à liberdade e à propriedade, acrescentando que os governos não devem violar esses direitos com base no contrato social. Os liberais opuseram-se ao conservadorismo tradicional e procuraram substituir o absolutismo no governo pela democracia representativa e pelo Estado de direito. Líderes revolucionários da Revolução Gloriosa de 1688, da Revolução Americana de 1776 e da Revolução Francesa de 1789 usaram a filosofia liberal para justificar derrocadas armadas contra realezas tiranas. O liberalismo espalhou-se rapidamente, em especial após a Revolução Francesa. O século XIX viu governos liberais estabelecidos em nações da Europa e da América do Sul, ao passo que também estavam bem estabelecidos ao lado do republicanismo nos Estados Unidos. Na Grã-Bretanha vitoriana, foi usado para criticar o establishment político, apelando para a ciência e a razão em favor do povo. Durante o século XIX e início do século XX, o liberalismo no Império Otomano e no Oriente Médio influenciou períodos de reformas como o Tanzimat e o Al-Nahda, bem como a ascensão do secularismo, constitucionalismo e nacionalismo; neste último sendo usado como pilar da Unificação Alemã (1864-1870) e da Unificação da Itália (1848-1860). Essas mudanças, juntamente com outros fatores, ajudaram a criar uma sensação de crise dentro do Islã, que continua até hoje, culminando no renascimento islâmico. Antes de 1920, o principal adversário ideológico do liberalismo clássico era o conservadorismo, mas nos anos seguintes o liberalismo passou a enfrentar grandes desafios ideológicos de novos opositores: o fascismo e o comunismo. No entanto, durante o século XX, as ideias liberais continuaram a se espalhar ainda mais — especialmente na Europa Ocidental — em forma de democracias liberais, elas estiveram do lado vencedor em ambas as guerras mundiais. Na Europa e na América do Norte, o estabelecimento do liberalismo social (muitas vezes chamado simplesmente de "liberalismo" nos Estados Unidos) tornou-se um componente-chave na expansão do estado de bem-estar social, nos conhecidos 30 Anos Gloriosos. Hoje, os partidos liberais continuam a exercer poder e influência em todo o mundo. No entanto, o liberalismo ainda tem desafios a superar na África e na Ásia. Os elementos fundamentais da sociedade contemporânea têm raízes liberais. As primeiras ondas do liberalismo popularizaram o individualismo econômico enquanto expandiam o governo constitucional e a autoridade parlamentar. Os liberais procuraram e estabeleceram uma ordem constitucional que valorizava liberdades individuais importantes, como liberdade de expressão e liberdade de associação; um judiciário independente e um julgamento público por júri; assim como a abolição dos privilégios aristocráticos. Ondas posteriores do pensamento e da luta liberal moderna foram fortemente influenciadas pela necessidade de expandir os direitos civis. Os liberais defenderam a igualdade de gênero e racial em suas campanhas para promover os direitos civis e um movimento global pelos direitos civis no século XX alcançou vários objetivos em relação a ambas as metas. O liberalismo europeu continental divide-se entre moderados e progressistas, com os moderados tendendo ao elitismo e os progressistas ao apoio à universalização de instituições fundamentais, como o sufrágio universal, a educação universal e a expansão dos direitos de propriedade. Com o tempo, os moderados tomaram o lugar dos progressistas como os principais guardiões do liberalismo europeu continental. ( 다른 뜻에 대해서는 자유주의 (교육사상) 문서를 참고하십시오.) 자유주의(自由主義, 영어: liberalism)는 개인의 인격의 존엄성을 인정하며 타인에게 피해를 주지 않는 범위 내에서 개인의 경제적, 사회적 활동의 자유를 보장하려는 정치적 사상이다. 자유를 최상의 정치·사회적 가치로 삼는 사회철학적 이념이다. 자유주의는 서구의 계몽주의 시대에 기원을 두고 있지만, 용어는 시대와 지역마다, 사용되는 맥락에 따라 다른 의미로 사용된다. 교회와 왕권이 독점력을 갖고 있던 입법 권력을 시민의 대표자로 구성된 의회에 귀속시키는 운동을 통해 처음 발현되었다. 역사적으로 자유주의는 자유를 보장하는 수단으로서 의회·행정부의 권력 분립을 점진적으로 도입·발전시키면서 민주주의를 채택했고, 권력 분립을 통한 자유의 지속적 신장을 목표로 하는 운동에 영향을 주었다. 다만 미국 정치에 있어서 자유주의(liberalism)이라는 용어는 사회자유주의 및 이와 연관된 사상만을 특칭하는 용어로 쓰이는 경우가 많으며, 이 경우 고전적 자유주의는 자유지상주의(libertarianism)라는 표현으로 구분하기도 한다. Liberalismo estas politika filozofio aŭ mondrigardo konstruita en ideoj de libereco kaj egaleco. Liberaluloj apogas larĝan aron de vidpunktoj depende de sia kompreno de tiuj principoj, sed ĝenerale ili apogas ideojn kiel ekzemple liberaj kaj justaj balotadoj, civitanrajtoj, gazetara libereco, religia libereco, libera komerco, kaj privata posedrajto. Liberalismo unue iĝis klara politika movado dum la Klerismo, kiam ĝi iĝis populara inter filozofoj kaj ekonomikistoj en la okcidenta mondo. Liberalismo malaprobis heredajn privilegiojn, ŝtatan religion, absolutan monarkion kaj la Didevena Rajto de Reĝoj. La filozofo John Locke de la 17-a jarcento ofte estas meritigita pro fondado de liberalismo kiel klara filozofia tradicio. Locke argumentis ke ĉiu homo havas naturon rekte al vivo, libereco kaj posedrajto kaj laŭ la socia kontrakto, registaroj ne rajtas malobservi tiujn rajtojn. Liberaluloj kontraŭbatalis tradician konservativismon kaj serĉis anstataŭigi absolutismon en registaroj per reprezenta demokratio kaj la (Egaleco antaŭ la leĝo kaj ). La revoluciuloj de la Glora Revolucio, Usona Revolucio, segmentoj de la Franca Revolucio (kiel ekzemple la Deklaracio pri Homaj kaj Civitanaj Rajtoj), kaj aliaj liberalaj revoluciuloj de tiu tempo uzis liberalan filozofion por pravigi la armitan forigon de tio kion ili vidis kiel tirana reĝimo. Dum la deknaŭa jarcento liberalaj registaroj establiĝis en landoj en tuta Eŭropo, Hispanameriko, kaj Nordameriko. En tiu periodo, la domina ideologia kontraŭulo de liberalismo estis klasika konservativismo. Dum la 20a jarcento, liberalaj ideoj disvastiĝis eĉ plu, ĉar liberalaj demokratioj trovis sin sur la venka flanko en ambaŭ mondmilitoj. Liberalismo survivis ankaŭ al ĉefaj ideologiaj defioj el novaj opoziciantoj, kiaj faŝismo kaj komunismo. En Eŭropo kaj Nordameriko, ekzistis ankaŭ la pliiĝo de sociala liberalismo , kiu estas rilata kun socialdemokratio en Eŭropo. La signifo de la vorto "liberalismo" komencis diverĝi en disversaj mondopartoj, do pli for el la okcidenta mondo. Klasika liberalismo estas termino fabrikita de libertarianismaj politikaj teoriistoj je la 20-a jarcento por distingi inter ilia ideologio kaj tiu de 20-aj jarcentaj liberaluloj kaj signifi ke libertarianismo, ne liberalismo, estas fidela al historia liberala pensado. Ĝi sekvas tradicion de pensado de John Locke al Adam Smith al Frédéric Bastiat al Ludwig von Mises al Friedrich August von Hayek al Anthony de Jasay, de filozofoj, ekonomikistoj, kaj politikaj pensuloj, kiuj studigas kaj antaŭenigas individuan liberecon, notinde kontraŭ la arbitra povo de registaroj. Vidu artikolon Libertarianismo. Der Liberalismus (lateinisch liber, libera, liberum ‚frei‘; liberalis „die Freiheit betreffend, freiheitlich“) ist eine Grundposition der politischen Philosophie und eine historische und aktuelle Bewegung, die eine freiheitliche politische, ökonomische und soziale Ordnung anstrebt. Hervorgegangen ist der Liberalismus aus den englischen Revolutionen des 17. Jahrhunderts. Aus liberalen Bürgerbewegungen gingen in vielen Ländern erstmals Nationalstaaten und demokratische Systeme hervor. Leitziel des Liberalismus ist die Freiheit des Individuums vornehmlich gegenüber staatlicher Regierungsgewalt. Er richtet sich daher gegen Staatsgläubigkeit, Kollektivismus, Willkür und den Missbrauch von Macht bzw. Herrschaft. Neben dem Konservatismus und dem Sozialismus wird er zu den drei großen politischen Ideologien bzw. Weltanschauungen gezählt, die sich im 18. und 19. Jahrhundert in Europa herausgebildet haben. 自由主義(じゆうしゅぎ、英: liberalism)またはリベラリズムとは、自由と平等な権利に基づく政治的および道徳的哲学である。政治色は黄色で、シンボルは黄旗である。 自由主義者はこれらの原則の理解次第で幅広い見解を支持するが、一般的には人権・公民権・個人主義・個人の権利・言論の自由・信教の自由・表現の自由・自由市場・資本主義・立憲政治・民主主義・世俗主義・男女平等・人種の平等・国際主義などを支持する。 Либерали́зм (от лат. liberalis «свободный») — философское и общественно-политическое течение, провозглашающее непоколебимость прав и свобод человека. Либерализм провозглашает права и свободу каждого человека высшей ценностью и устанавливает их основой общественного и экономического порядка. Либерализм — стремление к свободе человеческого духа от стеснений, налагаемых религией, традицией, государством и т. д., и к общественным реформам, имеющим целью свободу личности и общества. При этом возможности государства и церкви влиять на жизнь общества ограничиваются конституцией. Важнейшими составляющими в современном либерализме признаются свобода слова (свобода публичного высказывания), свобода совести (отделение религии от государства, светское общество), право на легальное участие в политической борьбе. В экономическом отношении принципами либерализма являются неприкосновенность частной собственности, свобода торговли и предпринимательства. В юридическом отношении принципами либерализма являются верховенство закона над волей правителей и равенство всех граждан перед законом вне зависимости от их богатства, положения и влияния. Liberalism is a political and moral philosophy based on the rights of the individual, liberty, consent of the governed, political equality and equality before the law. Liberals espouse various views depending on their understanding of these principles. However, they generally support private property, market economies, individual rights (including civil rights and human rights), liberal democracy, secularism, rule of law, economic and political freedom, freedom of speech, freedom of the press, freedom of assembly, and freedom of religion. Liberalism is frequently cited as the dominant ideology of modern times. Liberalism became a distinct movement in the Age of Enlightenment, gaining popularity among Western philosophers and economists. Liberalism sought to replace the norms of hereditary privilege, state religion, absolute monarchy, the divine right of kings and traditional conservatism with representative democracy and the rule of law. Liberals also ended mercantilist policies, royal monopolies and other trade barriers, instead promoting free trade and marketization. Philosopher John Locke is often credited with founding liberalism as a distinct tradition based on the social contract, arguing that each man has a natural right to life, liberty and property, and governments must not violate these rights. While the British liberal tradition has emphasized expanding democracy, French liberalism has emphasized rejecting authoritarianism and is linked to nation-building. Leaders in the British Glorious Revolution of 1688, the American Revolution of 1776 and the French Revolution of 1789 used liberal philosophy to justify the armed overthrow of royal sovereignty. The 19th century saw liberal governments established in Europe and South America, and it was well-established alongside Republicanism in the United States. In Victorian Britain, it was used to critique the political establishment, appealing to science and reason on behalf of the people. During the 19th and early 20th centuries, liberalism in the Ottoman Empire and the Middle East influenced periods of reform such as the Tanzimat and Al-Nahda and the rise of constitutionalism, nationalism and secularism. These changes, along with other factors, helped to create a sense of crisis within Islam, which continues to this day, leading to Islamic revivalism. Before 1920, the main ideological opponents of liberalism were communism, conservatism and socialism, but liberalism then faced major ideological challenges from fascism and Marxism–Leninism as new opponents. During the 20th century, liberal ideas spread even further, especially in Western Europe, as liberal democracies found themselves as the winners in both world wars. In Europe and North America, the establishment of social liberalism (often called simply liberalism in the United States) became a key component in expanding the welfare state. Today, liberal parties continue to wield power and influence throughout the world. The fundamental elements of contemporary society have liberal roots. The early waves of liberalism popularised economic individualism while expanding constitutional government and parliamentary authority. Liberals sought and established a constitutional order that prized important individual freedoms, such as freedom of speech and freedom of association; an independent judiciary and public trial by jury; and the abolition of aristocratic privileges. Later waves of modern liberal thought and struggle were strongly influenced by the need to expand civil rights. Liberals have advocated gender and racial equality in their drive to promote civil rights and a global civil rights movement in the 20th century achieved several objectives towards both goals. Other goals often accepted by liberals include universal suffrage and universal access to education. Het liberalisme is een politiek-maatschappelijke stroming ontstaan in de Verlichting van de 18e eeuw, waarin vrijheid centraal staat. Het brak in de 19e eeuw in Europa en Noord-Amerika door als dominante stroming toen het de burger wilde emanciperen ten koste van het ancien régime. Vandaag de dag is het liberalisme een van de dominante ideologieën. Het liberalisme is een brede ideologie met meerdere substromingen; de invulling van het begrip verschilt sterk per land en cultuur.
dbp:dSearch
Q6216
gold:hypernym
dbr:Philosophy
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Liberalism?oldid=1124579152&ns=0
dbo:wikiPageLength
133087
dcterms:isPartOf
n73:target
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Liberalism